Výmluvy nás jen oslabují

(Ukázka z šesté kapitoly "Klíče k naplněnému životu" - VÝMLUVY.)

Také se rádi na něco vymlouváte? Zde máte příležitost si uvědomit, jak nás výmluvy nesmírně omezují. Nemyslím teď malichernosti, kdy se vymlouváte na dopravní zácpu při pozdním příchodu, ale kdy sami sobě doslova zavřete dveře. Kdy se díky výmluvě ani nepokusíte zrealizovat třeba svůj odvěký sen. Kdy se kvůli výmluvě nesnažíte pohnout z místa. Kdy něco nevyzkoušíte, protože uvěříte své vlastní výmluvě, že to nejde, že nejste dost dobří, že to nezvládnete…

Nemám čas
Velmi rozšířená výmluva, která u mnoha lidí rozhodne o tom, že se ani nepokusí udělat krok směrem, jímž by se rádi vydali. Přitom existují lidé, u nichž naopak žasneme, kolik toho stihnou… Čím to je? Samozřejmě o nakládání s časem. O schopnosti vyjasnit si své priority. Často se takto vymlouvají lidé, kteří spoustu svého času doslova promarní. 

To jsou geny
Na rodiče se toho dá svést hodně. Jsme tlustí proto, že také oni jsou tlustí. Jsme líní proto, že také oni jsou líní. Jsme chudí proto, že jsme z chudé rodiny… Jenomže co je pro někoho důvod k výmluvě, to jiného nakopne, aby zkrátka tu rodinnou tradici konečně přerušil… Pravda, snazší je se o nic nesnažit a jen se vymluvit na geny…

Mohou za to oni
Ideální výmluva pro každého, kdo si není jistý sám sebou. Dotyčný se bojí udělat rozhodnutí, aby nebylo špatné. Proto se pořád někoho ptá na názor, aby nemusel za své rozhodnutí nést osobní odpovědnost. A když se něco nezdaří, je k dispozici výmluva. Je na koho svést nezdar. 

Jsem na to moc starý
Přestože někteří senioři klidně v osmdesáti naběhnou na univerzitu třetího věku, jiní jsou schopni ve třiceti mávnout nad svým životem rukou a přestat se o cokoliv snažit, protože mají pocit, že nejlepší léta mají za sebou. Věk je skvělá výmluva také pro toho, kdo zanedbal své zdraví a ozývají se mu zdravotní komplikace. Vymluví se na věk a hned má důvod, proč se o své zdraví dál nestarat.

Doktor mi není schopný pomoci
Řada lidí se ke svému tělu a zdraví chová velmi neohleduplně. Když se dostaví nemoc, spoléhají na pomoc doktorů a nechtějí svůj přístup sami k sobě měnit. Dokonce ani když jim doktoři nepomohou, nejsou schopni sebrat dost odvahy se konečně starat o své zdraví. Místo toho se vymluví na doktory a nechávají se litovat ostatními, jak na neschopnost medicíny doplácejí a jací jsou chudáci…

A co Vy? Jaké jsou ty Vaše výmluvy?