Pokud máte někoho rádi, je to proto, že jste lásky schopni. Pokud někoho rádi nemáte, je to proto, že si svou schopnost blokujete. Blokujete ji egem, které se drží nějakého prográmku, strachu, názoru… Neprojevujete svou pravou podstatu. Necítíte vnitřní klid, radost, lásku… Cítíte blok (názor, hodnocení), který vytváří ego.
Milovat můžete vždy. Kohokoliv. Kdykoliv. Ne proto, že vám lichotí, souhlasí s vámi, usmívá se na vás, chce vás… Můžete druhé lidi milovat už teď. Nečekat, až někdo bude milovat vás…
Láska k čemukoliv je o tom, co cítíme. Ne o tom, co si myslíme. Ne o tom, že to je opětováno. Ne o tom, že nám to někdo odsouhlasí. Ne o tom, že za to dostaneme odměnu.
Máme život přesně takový, jaký si přejeme. Žijeme přesně to, co potřebujeme zažít. Jenže… Naše ego s tím zásadně nesouhlasí. Posbíralo bolavé zkušenosti a bojí se, že je zažije znovu.
Máme tendenci bojovat s tím, co se nám nelíbí. Nevšimneme si, že jsme to my, kdo bojuje. Že jsme to my, komu se něco nelíbí. Myslíme se, že si tak vybojujeme změnu. Že nebudeme zažívat onu nelibost.
Vybavte si naštvaného člověka. Nejlépe situaci, kterou jste s ním zažili. Navnímejte energii, kterou při té představě cítíte. Otočte pozornost na sebe. Už neřešte jeho, ale své pocity. Kde po těle to vnímáte? Co se odehrává ve vašem těle? Nehodnoťte, jen pozorujte…
Láska je o citech. Není to o tom, že to je rozumné. Není to o tom, že za to bývá odměna. Není to o tom, že to někdo "oceňuje"… Není to o tom, že za to někdo projevuje lásku nám…
Mnoho lidí trápí myšlenky. Neví si s nimi rady. Je jich moc. Jsou nezastavitelné. Co s tím?
Žasnu, co lidí bojuje s AI. Mají v sobě odpor a bojí se, co přinese. Klasická hra ega na dobro a zlo. Jenže je úplně jedno, jaké máte argumenty. Důležité je, jaké jsou za nimi pocity. Jaká je za nimi energie.
Spousta lidí nechápe partnerskou lásku… Myslí si, že druhého milují. Ve skutečnosti milují ten pocit, že jsou milováni. To není láska k druhému člověku. To je útěk před vlastním pocitem méněcennosti.
