Pokud o něčem sníte nebo po něčem toužíte, zažíváte NEPŘIJETÍ přítomnosti. Doslova se odvracíte od toho, co máte nyní k dispozici. Jste nevděční, přehlížíte to a hledíte kamsi do dálky, kde vyhlížíte něco jiného - lepšího.
Čerstvě zamilovaní mají pocit, že si se svou novou láskou báječně rozumí. Dají průchod LÁSCE takovým způsobem, že se v této vysoké energii přízemní ego nedokáže prosadit.
Abychom se v přítomnosti druhé osoby necítili poníženi, hledáme s ní SPOLEČNOU ŘEČ. Pokud někdo zastává stejné názory a POSTOJE jako my, cítíme se vnitřně konečně PŘIJÍMANÍ.
Pokud naše ego vyhodnotí, že je druhá osoba v něčem LEPŠÍ (nebo společensky výše postavená), probudí to v nás pocit MÉNĚCENNOSTI. Ten může být nenápadný, nepatrný, ale také velmi ubíjející.
Což takhle hodit minulost za hlavu a přijmout svůj život takový, jaký aktuálně je? Přijmout, že se nějak odehrál. Změnit to nelze a není to ani potřeba. Dokonce není třeba se na to vymlouvat.
Život bychom měli vnímat jako cestu a být otevřeni tomu, že na každé cestě bývají různé zatáčky, křižovatky i změny směru. Nelpět na své představě, kudy bychom měli kráčet.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ vyjadřujete souhlas k zapnutí všech cookies.
Zobrazit podrobnosti