Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Každý člověk má svůj stín. Nemyslím ten na podlaze, ale ten vnitřní. Ten, který není vidět. Je to potlačená energie. Zatlačili jsme tam vše, čemu jsme nedovolili se naplno projevit. Jsou tam naše strachy a odmítané pocity. Ale i naše přednosti a dovednosti,...
Lidé žijí v otroctví. Stačilo naprogramovat lidské ego a jsou z nás skvělí otroci i otrokáři zároveň. Stačilo nám namluvit, co je dobře a co špatně. Ukázat prstem na toho, kdo je špatný, slabý, horší… A tak se všichni snaží, aby na ně nikdo neukázal...
Jsi naprosto jedinečná lidská bytost! Nikdo na celé planetě není jako Ty. Jsi unikátní. Nejen vzhledově… To je to nejpovrchnější, co lze vnímat. Zásadní je to, co prožíváš uvnitř.

V minulosti jsem se ve svém psaní věnoval především rodnému Sedlčansku. Psával jsem do místních novin, vydal několik regionálních publikací a podílel se na dalších projektech s místopisnou tematikou.
Po určité době jsem tuto kapitolu uzavřel a naplno se věnoval podnikání. Přesto jsem věděl, že se k psaní jednou vrátím.
To se stalo v nedávné době, kdy vznikl humoristický román, z něhož jsem později vytvořil i filmový scénář. Jakou podobu nakonec získá, ukáže čas.
Dnes však nejvíce píšu o tématech, která skutečně žiji. O souvislostech, které ovlivňují lidské vnímání, rozhodování a prožívání.
Právě z tohoto dlouhodobého hledání vznikl projekt
Klíč k naplněnému životu .
Před zhruba dvanácti lety jsem si uvědomil, že žiji pod tlakem, který si z velké části vytvářím sám. Místo radosti převažovalo napětí a únava.
Tehdy jsem se začal dívat jinak na to, jak funguje lidské vnímání, reakce a vnitřní nastavení. Jedna změna postupně vedla k další a život se začal proměňovat.
Z tohoto procesu vznikl projekt Klíč k naplněnému životu — systematická cesta k pochopení principů, které ovlivňují každodenní prožívání.
Pokud vás zajímá, jak tyto souvislosti fungují,
najdete je zde .
Znáte ten pocit, kdy se do nějaké činnosti ponoříte tak hluboko, že ztratíte pojem o čase?
Pro mě je tímto prostorem psaní.
Nejen proto, že mě naplňuje, ale proto, že skrze něj mohu sdílet to, co mi dává smysl.