Lidé si nedopřejí zastavení. Jedou jak naprogramovaní roboti. Opakují stále dokola činnosti, které se naučili. Bojí se dělat změny. Mají rádi to své "jisté". A pak se děsí, když někdo jejich jistotu narušuje. Bojí se, co by mohlo nastat, kdyby přišli o své jistoty.
Mnoho aktivit děláme jen proto, že za ně přijde odměna. Ve skutečnosti je nám největší odměnou DOBRÝ POCIT. Často ale uvěříme, že se dostaví až ve formě odměny. Proto se tak o něco snažíme, usilujeme, toužíme po něčem.
Lidstvo prochází obrovskou změnou. Kdo si toho nevšiml, všimne si později… Každý ji vnímá po svém. Na své úrovni vnímání. Čím víc strachu v sobě máte, tím více to na vás bude tlačit jako něco nepříjemného.
Vaše otázka: "Líbí se mi váš recept, přijímat vše takové, jaké to je. Bez negativních myšlenek. Jenže lidé kolem mne skoro o ničem jiném nemluví, než o tom, co se jim nelíbí...
Žasnu, jak je život geniální… Jak lidé v naší přítomnosti nenápadně pronesou přesně to, co potřebujeme slyšet. Když to ale slyší ustrašená mysl, udělá si z toho pomatený závěr. Když ale nasloucháte srdcem, hodnotící ego odpadá. Zůstává cit k tomu, co kdo prožívá.
Alkohol nabízí uvolnění… Jenže… Od čeho? Proč nejsi uvolněný i bez něj? Kladl sis někdy tuto otázku?
A pak se vám stane, že se někde ocitnete "náhodou". Nečekaně. A přesně tento pocit jsem si vychutnal tento týden. Najednou jsem byl u největšího dřevěného srubu v Evropě.
Vaše otázka: "Nefunguje mi zákon přitažlivosti a jsem zmatená, jak si správně přitáhnout bohatství. Už jsem o tom slyšela spoustu pouček, ale po letech snažení je to skoro ještě horší. Co dělám špatně?"
Nic se neděje náhodou. Stačí do všeho netahat mysl, aby vše vysvětlila. Stačí neřešit, proč se co děje. Nehodnotit, zda je to dobré nebo špatné. Není třeba si o všem, co vnímáme, něco myslet…
Nikdy mě ani nenapadlo, co lidí je bez partnera či partnerky. Dokud jsem žil ve své "manželské bublině", šlo toto téma mimo mne. Před rokem se můj vztah rozpadl a začal jsem objevovat nový svět. Ocitl jsem se ve světě "nezadaných". Co teď?
