Prý je dobré hledat štěstí „uvnitř“… Ale jak do toho?
Hledat štěstí uvnitř? ALE JAK??? Co třeba tím, že si začneme více VŠÍMAT SAMI SEBE? Jak myslíme, co cítíme, co děláme… Co nás naštve, co nás potěší, co odsuzujeme, co milujeme…
Hledat štěstí uvnitř? ALE JAK??? Co třeba tím, že si začneme více VŠÍMAT SAMI SEBE? Jak myslíme, co cítíme, co děláme… Co nás naštve, co nás potěší, co odsuzujeme, co milujeme…
Jak pěstovat vnitřní klid? Třeba tím, že připustím, že pokud někdo například lže, JE TO JEHO VĚC… Má na to právo. Je to jeho „vizitka“. Je to jeho osobnost.
Když někdo ŽÁRLÍ na svého partnera či partnerku, může si ve skutečnosti být nejistý sám sebou… Bojí se, že kdyby se naskytla PŘÍLEŽITOST… Kdo ví, jak by to dopadlo…
Jednou za čas se ve společenském prostoru objeví nové neokoukané JMÉNO. Je úplně jedno, jaké je to JMÉNO. Je to jen JMÉNO… Když to nebude Klaus, přijde Zeman, Babiš, Turek, Putin, Trump, Macinka… Přichází jeden za druhým, někdy společně ruku v ruce, jindy kráčí proti sobě…
Když VNITŘNĚ PŘIPUSTÍTE, že váš partner nebo partnerka vás kdykoliv MŮŽE podvést (zahnout vám), nebo vás dokonce OPUSTIT, obrovsky vás to OSVOBODÍ od strachu, že se to skutečně stane…
Každý si jdeme svou ŽIVOTNÍ CESTOU. Proč s tou cestou bojovat? Proč ji nemilovat?
Jakmile něco HODNOTÍME, je to jen na základě nějakého NAŠEHO VZORCE myšlení, přesvědčení… OPÍRÁME SE o náš názor, jenž jsme zpravidla od někoho převzali…
Pokud necítíte VNITŘNÍ SPOKOJENOST, zjevně tomu něco brání… Všichni ji totiž v sobě máme. Je nám k dispozici! Je tam! Jen jsme na ni naházeli tolik NESPOKOJENOSTI, že už nejsme schopni ji vnímat…
Cítíme, že by POLITICI měli změnit myšlení… Jak ho ale mají změnit, když dostali mandát VLÁDNOUT? Nebylo by „pro začátek“ žádoucí, abychom přestali mluvit o VLÁDNUTÍ?
Politika nabízí skvělý prostor v záři reflektorů, kde mnozí lidé odkrývají svou PRAVOU TVÁŘ. Jen je třeba je NEODSUZOVAT, ale pozorně se dívat. VNÍMAT s pochopením, proč se projevují právě tak, jak se projevují… Kde se to v nich bere? Co je to za lidi?