Pokud o něčem sníte nebo po něčem toužíte, zažíváte NEPŘIJETÍ přítomnosti. Doslova se odvracíte od toho, co máte nyní k dispozici. Jste nevděční, přehlížíte to a hledíte kamsi do dálky, kde vyhlížíte něco jiného - lepšího.
Pro inspiraci:
- Když se do her ega zapojí také emoce
- Život vnímáme skrz naše vlastní filtry
- Druhé lidi nezměníte, ale své reakce na ně ano
- Ego s námi hraje hru na hodnocení druhých lidí
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Kde se to v lidech bere? Odpověď je přeci zřejmá...
- Jak oslabovat vliv ega na naše pocity
- Máte alergii na nevyžádané rady?
(Ukázka z osmé kapitoly "Klíče k naplněnému životu" - PŘIJETÍ.)
Pokud o něčem sníte nebo po něčem toužíte, zažíváte NEPŘIJETÍ přítomnosti. Doslova se odvracíte od toho, co máte nyní k dispozici. Jste nevděční, přehlížíte to a hledíte kamsi do dálky, kde vyhlížíte něco jiného - lepšího. Svému aktuálnímu životu tak sdělujete, že jej nemáte rádi takový, jaký je… Dáváte mu podmínky, za kterých byste se cítili lépe.
Je velký rozdíl, zda si jen UVĚDOMUJEME, co s námi SOUZNÍ, nebo zda po tom TOUŽÍME. Později si o touze povíme více, neboť žijeme ve světě paradoxů, kde ve finále není špatné vůbec nic - ani touha. Sice nám neumožní naplnění v přítomnosti, ale může nás k němu dovést později. A zde platí další paradox. Často ono naplnění přijde skrz pochopení, že jsme toužili po něčem, co vlastně ke štěstí nepotřebujeme…
"Zdálo se mi, že lidé ztratili schopnost vidět kouzlo v životě. Nesdíleli se mnou údiv ani nadšení z okolí - a ze života samotného. Vypadalo to, že jsou spoutáni rutinou a myslí jen na to, co dalšího teď musí udělat. Byli na tom stejně jako já před svým zážitkem blízké smrti. Všichni byli natolik zaneprázdnění tím, jak pořád něco dělají, že zapomínali prostě jenom žít v přítomném okamžiku."
Anita Moorjani v knize "Musela jsem zemřít"
