Pro inspiraci:
- Když se do her ega zapojí také emoce
- Život vnímáme skrz naše vlastní filtry
- Druhé lidi nezměníte, ale své reakce na ně ano
- Ego s námi hraje hru na hodnocení druhých lidí
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Kde se to v lidech bere? Odpověď je přeci zřejmá...
- Jak oslabovat vliv ega na naše pocity
- Máte alergii na nevyžádané rady?
(Ukázka ze sedmé kapitoly "Klíče k naplněnému životu" - SROVNÁVÁNÍ.)
Čerstvě zamilovaní mají pocit, že si se svou novou láskou báječně rozumí. Dají průchod LÁSCE takovým způsobem, že se v této vysoké energii přízemní ego nedokáže prosadit. Sice to ego různými pokusy vytrvale zkouší, ale zamilovaný jedinec nad ním jen mávne rukou a dál silně MILUJE. Jenomže semínka pochybností, nejistoty a strachu postupně rostou… Ego si na svou chvíli trpělivě počká.
Pak stačí třeba jen na chvilku spadnout do "blbé nálady", kde už se klid a láska neprosazují s takovou lehkostí. Nízká energie je domovem hodnotícího ega. To využije každou "blbou náladu" k tomu, aby si vzalo naši pozornost pro své hrátky. A my přestáváme cítit lásku a místo toho něco řešíme, hodnotíme, nevíme, dumáme, srovnáváme, bojíme se, domýšlíme si, pochybujeme…
Láska nemá naši energii (pozornost), zatímco ego je vydatně napájeno.
Ego nám ochotně předhodí ty pochybnosti, které v nás už dávno zasadilo. Teď je konečně může zalít, aby tento plevel pořádně rostl. Naše energie tu skvěle poslouží jako vydatné hnojivo a živiny a plevelné myšlení roste a sílí, dokud ho od zdroje energie neodstřihneme.
Uprostřed starostí nejsme schopni hledět na milovanou osobu přes opojné růžové brýle, byť jsme je v podstatě nesundali z očí. Svou nepozorností jsme je však zašpinili oním plevelem, což zásadně mění naše vidění milované osoby.
Ve směru k naší partnerce či partnerovi už neproudí tak čistá energie, jako na začátku vztahu. Je postupně kalena. Vytrvalé ego dobře ví, kde jsou naše slabá místa. Samo je totiž vytvořilo. Samo nastražilo různé hodnotící a srovnávací filtry a stačí přes ně prohnat myšlenky ohledně našeho vztahu a máme vztah pěkně zakalený.
Když uvěříme egu, že by na těchto stínových postojích mohlo něco být, začneme o naší lásce pochybovat, bát se o ni, žárlit, nedůvěřovat apod.
Ve skutečnosti nejde opět o nic jiného než o přikrmený strach, že přijdeme o svůj zdroj skvělých pocitů. O někoho, kdo nás ve svém vnitřním hodnocení HODNOTÍ TAK VYSOKO, že nás tato vysokovibrační energie opíjí. Cítíme, že dostáváme víc lásky než z jiného zdroje, a proto v nás ego zkouší pěstovat pro změnu STRACH, že o svůj zdroj energie lásky přijdeme.
"To, co svět nazývá láskou, je daleko spíše závislost, ovládání, citovost a pocitovost. Je to emocionální, sentimentální připoutání, v němž se lidé vzájemně ovládají, a na obou stranách jde o uspokojování touhy. Toto je verze lásky, jak ji vykresluje Hollywood."
David R. Hawkins (1927-2012), spisovatel
Stejně jako u jiných emocí, také lásku jsme schopni vnímat jen proto, že ji v sobě už máme!
Je naše, jen ji v nás druhá osoba PROBUDILA. A my věříme egu, že to není naše vlastní LÁSKA, ale že dostáváme tuto energii od partnera či partnerky. Ego nás opět oklamalo a nasměrovalo naši pozornost ven, zatímco uvnitř opět přikrmuje strach… Tento strach pak stojí za všemi partnerskými neshodami.
ENERGIE LÁSKY bere každého bez podmínek takového, jaký je.
Nepotřebuje se s nikým hádat o čemkoliv. Láska miluje, láska se nedohaduje. Na dohady je tu ego… Čím více ega, tím méně lásky. Čím více lásky, tím méně ega. Jednoduchá rovnice, o níž si později povíme více.
"Láska je přání něco dávat, nikoliv dostávat."
Bertolt Brecht (1898-1956) německý spisovatel