Vlastnění věcí vede k větší připoutanosti a strachu

(Ukázka z druhé kapitoly "Klíče k naplněnému životu" - PŘIPOUTANOST.)

Jak už víme, naše vnímání lidí, věcí či situací silně ovlivňují naše nálepky. Mluvili jsme o nálepkách HODNOTICÍCH a nyní si ukažme také na nálepky PŘIVLASTŇOVACÍ. Jakmile něco označíme ZA SVÉ, má to pro nás větší váhu, než když to není NAŠE. 

Vezměte si například, kolik je všude kolem nás aut. Jenomže je tu také NAŠE AUTO, které vnímáme jako mnohem DŮLEŽITĚJŠÍ. Jsme k němu EMOČNĚ PŘIPOUTÁNI a hrozí, že pokud se právě tomu našemu autu něco stane, budeme to zákonitě PROŽÍVAT MNOHEM VÍCE, než kdyby se totéž stalo jinému autu.

A takto vlastníme spoustu věcí, k nimž cítíme POUTO. Někdy tak silné, že se doslova BOJÍME, abychom o tu věc nepřišli. Mnoho lidí tak paradoxně dostává sebe sama do stresu už jen tím, že si kupuje věci, o něž se pak PODVĚDOMĚ bojí. Často si ony věci kupujeme z pocitu NEDOSTATKU a věříme, že právě díky vlastnění onoho předmětu se náš život ZLEPŠÍ. Kupujeme věci proto, ABYCHOM SE CÍTILI LÉPE.

Opět to vypadá jako něco nevinného, ale v praxi se tím neustále cítíme "divně" a hledáme, co podniknout, abychom se cítili lépe. Ego nám ochotně nabízí pozlátka nebo aktivity, při nichž se budeme jistě cítit skvěle. My si tak nejsme schopni užívat každodenního života a "všední situace", protože vnitřně chceme stále NĚCO LEPŠÍHO. Na to navazují i různé ZÁVISLOSTI, které přesně tuto vnitřní potřebu zdánlivě naplňují...

Pokud Vás článek zaujal, téma rozvíjím v "Klíči k naplněnému životu" v kapitole č. 2 - Připoutanost.