Osobní rozvoj:
- Chcete reportáž z místa neštěstí? A co takhle z místa štěstí?
- Život se s vámi nemazlil?
- Režírujete si svůj život sami, nebo hrajete komparz v jiných příbězích?
- Velké poděkování škole, jak skvěle nás připravuje pro život
- Zpomalte! Nic víc nepotřebujete…
- Jak změnit druhé lidi, aby se chovali lépe?
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Jste zdraví? Skvělé, tak si to prožívejte!
- Kde se to v lidech bere? Odpověď je přeci zřejmá...
- Filmová tvorba nenápadně inspiruje další šílence se zbraní
- Vděčnosti není nikdy dost
Pakliže chcete vést šťastný život, nejkratší cesta vede přes VDĚČNOST. Zatímco mnozí při otázce, co by je učinilo šťastnými, začnou dumat nad tím, co jim chybí, Vy na to můžete jít opačně. Uvědomit si, co máte. A být za to vděčný.
Proč by měl Život zahrnout štědrostí někoho, kdo pohrdá tím, co má od Života k dispozici? Proč mu dávat více, když si toho neváží? Dáváte snad Vy sami někomu takovému dárky s radostí? Něco dotyčnému dáte a on se na to tváří pohrdavě, protože čekal "něco víc". Jaká je to ale naopak radost, obdarovat někoho, kdo je vděčný za každou maličkost. To se to pak dávají dárky...
Život to má "kupodivu" stejně. Kdo jeho dary přijímá s vděčností, toho rád zahrne dalšími. Když se nad tím více zamyslíte, zjistíte, že to má zkrátka něco do sebe.
Prohánějí se Vám hlavou myšlenky o tom, co vše byste rádi měli, jiní už to mají a Vy ne? Nebo dokonce jiným závidíte? Všímáte si nedostatků na všem, na co pohlédnete?
Možná to zní banálně, ale vezměte si příklad s autem. Když je někde škrábnuté, hned je z toho leckterý majitel roztrpčen a každý pohled na škrábanec v něm vyvolá negativní emoce. Přestože 99,9 % jeho auta je v naprostém pořádku, pozornost upírá na ten jeden jediný malý nedostatek, škrábanec na kapotě... Není to směšné?
Přestali jsme si vážit toho, co nám v životě funguje a být za to vděční. Místo toho vyhledáváme na všem škrábance a těmi se stále dokola zaobíráme. Nedejbože, aby za ten škrábanec mohla třeba neopatrná manželka, to by to od chlapa měla na talíři znovu a znovu...
Jestli to myslíte vážně s Vaším osobním rozvojem a nevíte, jak do toho, jak na afirmace, pozitivní myšlení, plnění úkolů, stanovování cílů a vizí a další věci, klidně na vše ostatní zapomeňte a věnujte se čistě vděčnosti.
Je to tak silná energie, že notně přikrmovaná odvede neskutečnou práci. Nesmí to být ale kalkul, podporovaný strachem. Nesmí v tom být zamaskovaná Vaše touha po něčem lepším. Je to o skutečném uvědomění si, že to, co máte, stojí za Vaši vděčnost.
Jste vděčni za Vaše bydlení, nebo byste chtěli lepší? A co zaměstnání, rodina, vztahy nebo hmotné věci? Jste za ně vděční? Jste obklopeni věcmi, které Vám slouží a máte z nich radost? Nebo to jsou haldy krámů, které nikdo vlastně nepoužívá a jen se přendavají z místa na místo?
Pokud Vám něco neslouží, dejte to pryč. Pokud Vám něco slouží, buďte za to rádi. Buďte vděčni, že to máte. Že to Váš život obohacuje. Váš život ve skutečnosti obohacuje úplně vše. I to, co se Vám nelíbí nebo i lidé, které nemusíte. I to Vás obohacuje, tudíž Vaše vděčnost nemusí být jen o tom, že od sebe začnete oddělovat to dobré a to špatné. Opravdová vděčnost může zahrnout vše.
Jenomže k tomuto vnímání člověk musí postupně dokráčet. A jestli cítíte, že to je i Vaše cesta, tak skvělé. Jsem za Vás vděčný.