Osobní rozvoj:
- Chcete reportáž z místa neštěstí? A co takhle z místa štěstí?
- Život se s vámi nemazlil?
- Režírujete si svůj život sami, nebo hrajete komparz v jiných příbězích?
- Velké poděkování škole, jak skvěle nás připravuje pro život
- Zpomalte! Nic víc nepotřebujete…
- Jak změnit druhé lidi, aby se chovali lépe?
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Jste zdraví? Skvělé, tak si to prožívejte!
- Kde se to v lidech bere? Odpověď je přeci zřejmá...
- Filmová tvorba nenápadně inspiruje další šílence se zbraní
- Vděčnosti není nikdy dost
Rádi byste se svým životem něco dělali a nevíte, kde začít? Začněte u běžných každodenních činností. Tam je totiž ohromný prostor pro osobní růst. Máme totiž tendenci spoustu věcí dělat automaticky. Neuvědomujeme si pak, jak k dané činnosti přistupujeme.
Zda ji vnímáme jako něco prospěšného nebo nás naopak obtěžuje. Naše dávné rozhodnutí v nás tak může nevědomky každý den krmit energii odporu. Běžná činnost může mít kdesi na pozadí naši dávnou nelibost, kterou pak denně přikrmujeme. Není to škoda? Což si takhle uvědomovat vše, co děláme? Všímat si, proč to vlastně děláme. Zda tomu dáváme pozitivní účel nebo jsme vlastně kdesi uvnitř znechuceni?
Můžeme to vzít hned od jedné z prvních činností, které se každý den většina z nás věnuje. Jde o čištění zubů. Zkuste si uvědomit, jak o něm smýšlíte. Jak se na ně díváte. Jak tuto aktivitu vnímáte... Někoho to může obtěžovat a doslova štvát. Možná vás to i zdržuje a spěcháte, abyste to co nejrychleji odbyli.
Možná jste od rodičů v dětství slýchávali, abyste si zuby čistili proto, aby nebyly zkažené. Strašili vás, že když si je nebudete důkladně čistit, budou vás bolet nebo vám je zubař vyvrtá vrtačkou... A tato rodičovská motivační řeč může dodnes ovlivňovat váš přístup k čištění zubů. Čistíte si je se strachem, aniž byste si toho byli vědomi...
Jiný si může čistit zuby s příkladnou péčí, protože si uvědomuje, že když o své zuby bude řádně pečovat, budou zdravé. Věnuje čištění zubů pozornost s tím, že chce mít zuby krásné. Každodenní rutinu tak absolvuje v úplně jiné energii, než v předchozím případě.
Právě takovéto zdánlivé maličkosti formují naši osobnost. Ta je vykrmena různými názory a přesvědčeními, která kdesi na pozadí rozhodují o tom, jestli jsme chudí, bohatí, zdraví, nemocní, unavení, naštvaní nebo optimističtí...
Naše vlastní pozornost je to nejcennější, co máme. Přesto ji často věnujeme nesmyslům. Věnovat ji více sami sobě se rozhodně vyplatí. Stačí si uvědomit staré vzorce myšlení, chování nebo automatických reakcí a můžeme svůj život vědomě usměrňovat do nových prožitků. Jedno nevinné uvědomění je jako nepatrné vychýlení směru, které postupně naroste do zcela nového fungování naší osobnosti. Drobné změny dokáží zázraky. Tak proč si více nevšímat toho, s jakou energií děláme své každodenní činnosti?