Naše ego ničí prožitek lásky skrz své strachy a pouta

Podívejme se ještě na jeden úhel pohledu, jak ego vstupuje do partnerské lásky: 

Láska je totiž ENERGIE, kterou cítíme, prožíváme.
Není to názor nebo myšlenka, je to NÁDHERNÝ PROŽITEK.

Ego se z našeho prožitku lásky snaží udělat POUTO.
Abychom méně cítili a více mysleli… 
Méně používali srdce a více používali mysl.
V nejvyšší (bezpodmínečné) lásce jednoduše MILUJETE a NEPOTŘEBUJETE si o tom něco myslet.
LÁSKU CÍTÍTE.
Slova ji vyjádřit nemohou. Nemají tu energii. 
Můžeme o lásce mluvit, myslet na ni, ale v tu chvíli se OD PROŽITKU přesouváme DO MYŠLENEK.
A zde snadno vstoupí do hry ego s jeho prográmky, strachy, názory…

Prožitek dostane "nálepku" a rázem jde o "VZTAH".
Což není nic jiného, než "POUTO".
Už to není jen o MILOVÁNÍ (o prožitku), ale o VLASTNĚNÍ. 

Už v pubertě padají otázky typu "Už někoho MÁŠ?" "Kolik holek jsi MĚL?"
Neptají se nás na lásku - tedy zda zažíváme krásný prožitek lásky.
Zajímají se o to, zda "někoho máme"…
My pak v sobě pěstujeme TOUHU NĚKOHO MÍT.

I taková svatba se tváří, že je o lásce… 
Přitom je to dokonalý nástroj ega, jak k sobě dva lidi PŘIPOUTAT…
Ještě z toho máme legraci, že se LOUČÍME SE SVOBODOU…
Jako by láska a svoboda nešly k sobě… 

Vztah je najednou plný OČEKÁVÁNÍ a PŘEDSTAV, z čehož postupně rostou drobná ZKLAMÁNÍ.
Naplněnost láskou je pryč, protože tam nikdy nebyla.
Nepěstovali jsme lásku, ale vlastnictví…