Jakmile něco HODNOTÍME, je to jen na základě nějakého NAŠEHO VZORCE myšlení, přesvědčení… OPÍRÁME SE o náš názor, jenž jsme zpravidla od někoho převzali…
Osobní rozvoj:
- Chcete reportáž z místa neštěstí? A co takhle z místa štěstí?
- Život se s vámi nemazlil?
- Režírujete si svůj život sami, nebo hrajete komparz v jiných příbězích?
- Velké poděkování škole, jak skvěle nás připravuje pro život
- Zpomalte! Nic víc nepotřebujete…
- Jak změnit druhé lidi, aby se chovali lépe?
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Jste zdraví? Skvělé, tak si to prožívejte!
- Kde se to v lidech bere? Odpověď je přeci zřejmá...
- Filmová tvorba nenápadně inspiruje další šílence se zbraní
- Vděčnosti není nikdy dost
Jakmile něco HODNOTÍME, je to jen na základě
nějakého NAŠEHO VZORCE myšlení, přesvědčení… 🧠
OPÍRÁME SE o náš názor, jenž jsme zpravidla od někoho převzali…
Naše nové NÁZORY a postoje opíráme o ty staré.
Rádi se ve svých názorech UTVRZUJEME.
Nevědomky si vytváříme celou pavučinu názorů 🕸️.
Cítíme se vnitřně SILNÍ, protože se máme o co OPŘÍT.
Vše do sebe krásně zapadá a co nám tam nesedí, ODMÍTÁME.
Cítíme se skvěle, dokud nepřijde někdo…
…kdo se opírá o názor JINÝ. Nedejbože OPAČNÝ… ⚡
Nastává šok. Co teď? Cítíme se OHROŽENI.
Chce snad zničit to, o co se OPÍRÁME?
BOJÍME SE pádu na zem… 😟
Pokud má pravdu on, náš svět přesvědčení by se zhroutil!
Začíná drama… 🎭
Dokud nám nikdo nezpochybnil náš POSTOJ,
stáli jsme pevně nohama na zemi.
Teď se cítíme ZRANITELNÍ.
Vnímáte tu zranitelnost? 👀
Vnímáte, jak je zrádné se opírat o nějaký NÁZOR?
Jak jsme zranitelní díky vlastním PŘESVĚDČENÍM?
K čemu je vlastně potřeba se o něco neustále OPÍRAT?
Vždyť co člověk, to NÁZOR…
Co kdybychom jen NASLOUCHALI a vnímali tu PESTROST 🌈
všech těch názorů, postojů a přesvědčení?
Nemusíme se s ničím ZTOTOŽŇOVAT.
Můžeme to nechat být…
Můžeme každému nechat jeho názor…
A když se někdo zeptá na náš NÁZOR,
můžeme směle říct, jak to aktuálně CÍTÍME a VNÍMÁME 🤍.
A někdy cítíme, že není třeba prosazovat své názory.
Právě proto, že si uvědomujeme jejich POCHYBNOST.
Odpadá potřeba spoustu věcí ŘEŠIT.
Věnujeme více prostoru SVÝM POCITŮM a ne SVÝM NÁZORŮM.
Vnímáme svůj život v přítomné chvíli a nehrajete hru s myslí na názory.
Nepotřebujeme se v něčem utvrzovat.
Nepotřebujeme něčí souhlas s tím, co vnímáme.
Necítíme ohrožení, že něco nějak vnímáme…
Náš pocit je NEZPOCHYBNITELNÝ.
Prostě tu je, ať si o něm druzí myslí, co chtějí…
Nejsme ve hře na dobré a špatné, na lepší a horší, na hodné a zlé…
Žádný argument neobstojí před tím, CO CÍTÍME.
Názor pro nás nemá hodnotu.
Daleko cennější je to, co CÍTÍME ❤️.
Zajímá nás, jak se druzí CÍTÍ a ne, co si MYSLÍ…
A jestli nám někdo sdělí svůj pocit, cítíme se poctěni – OBOHACENI ✨.
Protože spousta lidí své pocity potlačuje.
Říkají, co jim nabídne MYSL, která se opírá o názory…
A ignorují, že díky názorům CÍTÍ STRACH 😔.
Bojí se, že kdesi převzatý názor nestojí na pevných základech…