Kdy naposledy jste dělali něco jen proto, že vás to bavilo? Ne proto, že to mělo smysl. Ne proto, že to bylo užitečné. Ne proto, že to bylo správné. Jen proto, že vás to těšilo.
Osobní rozvoj:
- Chcete reportáž z místa neštěstí? A co takhle z místa štěstí?
- Život se s vámi nemazlil?
- Režírujete si svůj život sami, nebo hrajete komparz v jiných příbězích?
- Velké poděkování škole, jak skvěle nás připravuje pro život
- Zpomalte! Nic víc nepotřebujete…
- Jak změnit druhé lidi, aby se chovali lépe?
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Jste zdraví? Skvělé, tak si to prožívejte!
- Vděčnosti není nikdy dost
Kdy naposledy jste dělali něco jen proto, že vás to bavilo?
Ne proto, že to mělo smysl.
Ne proto, že to bylo užitečné.
Ne proto, že to bylo správné.
Jen proto, že vás to těšilo.
Děti to umí přirozeně. Když si hrají, nehledají výsledek.
Neřeší, co z toho bude. Nepřemýšlejí, jak to vypadá.
Jsou plně ponořené v tom, co právě dělají.
Dospělý svět funguje jinak. Učí nás dívat se dopředu.
Hodnotit. Plánovat. Zvládat. Všechno má mít smysl, výsledek, efekt.
A někde mezi tím se vytrácí lehkost.
Možná nejsme unavení prací.
Možná jsme unavení tím, že všechno bereme příliš vážně.
Možná jsme jen zapomněli, jaké to je, být v činnosti přítomní.
Bez tlaku. Bez hodnocení. Bez očekávání.
Dítě si hraje.
Dospělý řeší.
A možná právě v tom je rozdíl, který nás stojí nejvíc energie...
