Dnes potkáváme víc lidí než kdy dřív. V médiích. Na sítích. V komentářích. Nemáme čas je poznat. A tak si je rychle zařadíme.
Osobní rozvoj:
- Chcete reportáž z místa neštěstí? A co takhle z místa štěstí?
- Život se s vámi nemazlil?
- Režírujete si svůj život sami, nebo hrajete komparz v jiných příbězích?
- Velké poděkování škole, jak skvěle nás připravuje pro život
- Zpomalte! Nic víc nepotřebujete…
- Jak změnit druhé lidi, aby se chovali lépe?
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Jste zdraví? Skvělé, tak si to prožívejte!
- Vděčnosti není nikdy dost
Dnes potkáváme víc lidí než kdy dřív.
V médiích.
Na sítích.
V komentářích.
Nemáme čas je poznat.
A tak si je rychle zařadíme.
Sympatický.
Arogantní.
Hloupý.
Chytrý.
Nebezpečný.
Naivní.
Naše mysl miluje nálepky.
Jenže většinou nehodnotíme druhého člověka.
Hodnotíme to, co v nás probudí.
Každý z nás se dívá přes svůj filtr.
Zkušeností.
Strachů.
Zklamání.
Očekávání.
A přes tento filtr slyšíme i to, co možná nikdy nebylo řečeno.
Dva lidé slyší stejnou větu —
a odnesou si úplně jiný význam.
Ne proto, že jeden má pravdu.
Ale proto, že každý slyší skrze sebe.
Možná není potřeba mít na každého názor.
Možná stačí všimnout si,
co se v nás při setkání s druhým člověkem probouzí.
To je místo, kde začíná skutečné poznání.
Ne jeho.
Ale naše.