Všímám si, když ve mně něco vyvolá nelibost...

Všímám si, když ve mně něco vyvolá NELIBOST 😖.
Uvědomím si, že to není o tom, CO JI VYVOLALO…
Pokud ji něco vyvolalo, musel jsem ji v sobě už mít
a ona se jen valí na povrch 🌊.

Je to MOJE NELIBOST.
Není třeba nikoho obviňovat, že ji probudil.
Naopak je velmi nutné z toho nikoho NEOBVIŇOVAT.

Všimnout si, že se tato energie probudila ⚡.
Není třeba s ní bojovat ⚔️.
Není třeba před ní utíkat 🏃‍♂️.
Stačí si VŠIMNOUT 👀.

Je vlastně jako malé dítě,
které při stavění kostek zavolá tátu,
aby se PODÍVAL 👶🧱.

Stačí na něj pohlédnout
a dítě CÍTÍ LÁSKU ❤️.
Dali jsme mu pozornost
a to stačí…

Stejně tak stačí dát
probuzené nelibosti pozornost 🤍.
Ucítí lásku. Přijetí.
V této energii už to nemůže být nelibost…

Vyzkoušejte to ✨,
protože takto snadno nelibost ZMIZÍ.

Zmizí i POTŘEBA
někoho obviňovat ze svých pocitů.
Jsou moje.

Zmizí i potřeba s někým
nebo s něčím bojovat ⚔️.
Zmizí i potřeba
před někým nebo před něčím utíkat 🏃‍♀️.

NENÍ NELIBOST,
NENÍ CO ŘEŠIT.

Zůstává láska ❤️
– ve formě vnitřního klidu 🕊️.

SPOKOJENOST.
Vše je v pořádku.

Na začátku se probouzela nelibost,
ale ve výsledku ve mně probudila klid…

Hned tak něco už ve mně
nelibost neprobudí.
Protože ve mně už téměř žádná není…

Není pěstována 🌱.
Neroste a neporoste.

A pokud ji někdy něco znovu probudí,
pak poslouží jako palivo
energii klidu ✨.