Lidská společnost je odkojena na PONIŽOVÁNÍ. Lidskými dějinami se táhne jako červená linie. A protkaná je i do našich rodin, kde jeden ponižuje druhého. Často nevědomky, protože to tak prostě má… A tak se neustále někdo cítí POVÝŠEN nebo PONÍŽEN.
Osobní rozvoj:
- Chcete reportáž z místa neštěstí? A co takhle z místa štěstí?
- Život se s vámi nemazlil?
- Režírujete si svůj život sami, nebo hrajete komparz v jiných příbězích?
- Velké poděkování škole, jak skvěle nás připravuje pro život
- Zpomalte! Nic víc nepotřebujete…
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Jste zdraví? Skvělé, tak si to prožívejte!
Lidská společnost je odkojena na PONIŽOVÁNÍ. 💔
Lidskými dějinami se táhne jako červená linie.
A protkaná je i do našich rodin, kde jeden ponižuje druhého.
Často nevědomky, protože to tak prostě má…
A tak se neustále někdo cítí POVÝŠEN nebo PONÍŽEN. ⚖️
A z toho pramení spousta vnitřního neklidu…
Navzájem se skrz toto ZRANĚNÍ dále zraňujeme, aniž bychom si toho byli vědomi.
Něco řeknete a druhý to odsuzuje.
Něco řeknete a třetího to ponižuje.
Něco řeknete a máte strach, jestli jste se tak měli projevit.
Jestli to někdo neshodí ze stolu, neodsoudí, neponíží, nezkritizuje, nebo se tomu nevysměje…
Toto zranění z PONÍŽENÍ se projevuje v tom, jak mluvíme, jak myslíme, jak konáme. 🩹
Skrz toto zranění HODNOTÍME život a druhé lidi.
Bojujeme se vším, co nám o tuto vnitřní nejistotu zabrnká.
Někdy útokem, jindy se spíš stáhneme.
Pryč nebo do sebe.
Jen abychom necítili toto zranění.
Někdy je nám milejší druhého ponižovat, než to cítit u sebe.
Neuvědomujeme si to, protože nechceme cítit sami sebe.
A tak se necítíme, nevnímáme, ale ukazujeme prstem na druhé. 👉
Zkuste si všimnout, jak si s Vámi tato vnitřní PŘETAHOVANÁ hraje. 🔍
Jednoho den si UVĚDOMÍTE, že Vás nedráždí lidé nebo situace.
Že to je projev Vaší nezahojené bolístky.
Začnete život vnímat jinak. 🌿
Ne jako zraněný člověk.
Ale vědomý člověk.
Sebe-vědomý člověk. ✨
A ten klidně dál může žít se svým zraněním, jen si jej uvědomuje.
A už jej neprojektuje na druhé, ale všímá si, jak to pracuje.
U nás nebo u druhých.
Je to najednou tak viditelné, když o tom víte… 👀
Je to najednou tak zábavné sledovat, když Vás to už nezraňuje.
Odpadá potřeba někoho odsuzovat, ponižovat nebo soudit.
Nekritizujete a kritika druhých se Vás nedotýká.
Už nemá čeho.
Zranění je zahojeno,. ❤️🩹
Mohou Vás kritizovat.
Vy už se ale NECÍTÍTE PONÍŽENI.
Milujete sebe, druhé i život. ❤️
Bez bolesti.
Co Vy na to? Jdete do toho? 🤔
Nebo se o to více ozvalo Vaše zranění?
Všimněte si vlastních myšlenek a uvidíte, jak na tom jste…
Nakolik se v nich ono ponížení, povýšení či odsuzování projevuje.
Nebojujte s tím… Milujte to… Jen ať se to projevuje… 🕊️
Vy už to ale vnímáte jako malé brečící děcko, které se cítí potlačeno… 🫶