Odsuzování druhých jako únik před sebou

Když se nám na druhých něco nelíbí, odsuzujeme je. 🤍
Není třeba je odsuzovat.
Stačí si všímat, co se NÁM NELÍBÍ. 👀
Všímat si sebe sama.
Neodsuzovat druhé za to, že NÁM se něco nelíbí.
Jsme to my sami, kdo prožívá NELIBOST.

Druzí za to nemohou…
Je to v nás. Je to náš vlastní strach. 🌿
Je jedno, jaký přesně je to strach.
Není třeba ho rozpoznat.
Stačí si všimnout, že se projevuje
SKRZ NAŠI NELIBOST.

A přestat z tohoto pocitu konečně
obviňovat druhé lidi.
Není třeba obviňovat nikoho, ani svůj strach.
Je třeba si jen VŠIMNOUT, že je to NAŠE. ✨
Přiznat si to a žít v pravdě.

V tu chvíli neutíkáte ani před pravdou,
ani sami před sebou, ani neodsuzujete druhé lidi.

V tu chvíli cítíte. 🤍
Pozorujete.
Milujete vlastní všímavost.
Uvědomujete si sebe sama a své pocity.
Nejste v energii odporu k druhým lidem.
Jste v energii lásky k životu jako takovému. 💛

Stejné lidi, stejná situace, jiný prožitek života…
Stačí tak málo… 🌱
Nebo i tohle Vaše ego odmítne?
Opravdu to nejde?