Možná si nepřipomínáme válku. Možná krmíme strach

Věříme tomu, že když si budeme připomínat
hrůzy druhé světové války, že to je DOBŘE. ⚔️
Že lidé alespoň NEZAPOMENOU…
Že to je pro lidstvo varování, aby se nic podobného neopakovalo. 🕯️

Co když je to celé NAOPAK? 🤔
Co když jen AKTIVUJEME tuto silně negativní energii
a díky tomu ji neustále PROŽÍVÁME? ⚡

Díky tomu jsou tyto energie prosáklé bolestí a utrpení v lidech stále aktivní. 💔
Tahají nás dolů, abychom cítili různé druhy hrůz, děsů a strachů na vlastní kůži. 😟

Aby se lidstvo neustále zabývalo svými strachy.
Aby je živilo na tisíc způsobů.
Války, zprávy, nehody, vraždy, filmy, katastrofy… 📺
Pořád to živíme, abychom v tom žili. 🔄

Co když je to právě ona ENERGIE STRACHU, která se bojí o přežití? 👁️
A tak pořád hledá cestičky, jak být živena.
Lidé se straší navzájem a nechápou, že krmí strach.
Svůj strach.

Máme jej v našem těle.
Doslova parazituje na našich prožitcích radosti a štěstí. 🕸️

Dokud jej budeme krmit, budeme společnost ovládaná strachem. ⛓️
Nebo tu snad vládne láska? ❤️
Vládne tu strach.
Stačí nás vystrašit a jdeme ochotně svůj strach vykrmit. 🍽️
Aby náhodou nechcípnul hladem…
Co bychom si bez něj počali?

Dovedete si představit, jak by naše společnost vypadala,
když bychom neměli strach? 🌿
Když bychom si každý pořešili ten svůj a on by postupně vymizel?
Neměl by energii, neměl by krmivo.

Jdete do toho, nebo vám to strach nedovolí…? 🕊️