Jak nás slova druhých připravují o klid (a my jim to dovolíme)

Někdy stačí jedno slovo a startujeme… ⚡
Jedno jediné slovo dokáže vyprovokovat naši „alergickou reakci“. 🤯
Jsme více či méně podráždění, jen se to před námi objeví nebo zazní.

Vnitřně odsoudíme toho, kdo s tímto slovem nebo tématem zase přišel. ⚖️
Cítíme vztek a jdeme do boje ⚔️, nebo před tím raději utečeme 🏃‍♂️

Jenže přesně to jsou ty chvíle, kdy si nevědomky ničíme život.
Ničíme si SPOKOJENÝ PROŽITEK ŽIVOTA. 💔

Dovolili jsme našemu egu, aby skrz různá slova a témata krmilo svůj ODPOR. 😤
Jinými slovy strach. 😟
Jinými slovy – opak lásky a přijetí.

Nežijeme v lásce ❤️, v klidu 🕊️, v pohodě, v harmonii…
Žijeme své odpory a strachy.
Stačí málo a probudí se v nás nelibost.

Kdyby šlo alespoň o něco „zásadního“.
Ale my máme odpor ke kdejaké blbosti. 🤦‍♂️
Zbytečně.

Máme ho.
Držíme se ho.
Prožíváme ho.

Někdo řekne nějaké slovo a my prožijeme ODPOR.
Cítíme se hůř jenom proto, že na tom slově máme nálepku „nežádoucí“…

Není to zbytečný? 🤔

Co si takhle začít uvědomovat, k čemu všemu máme odpor? 👀
Neskočit na tuto hru a přestat ten odpor krmit.
Přestat stále dokola dávat razítko tomu, že nám něco VADÍ.

Co kdybychom se rozhodli, že už nám to vadit nebude…? ✨

Že to je jen slovo nebo slova…
Shluk písmen nebo nějaký zvuk, který někdo vydává ze svých úst… 🔊
Děje se to. To je celé.

Nemusí nám to vadit.
Nemusíme být tak snadno ovlivnitelní a cítit se kvůli komusi bídně.

Nestojí to za úvahu? 💭