Co když nás cizí lež nemusí připravit o klid?

Když někdo lže, je to jeho rozhodnutí...

Jakmile v sobě připustíme tuto jednoduchou věc,
ohromně to přispěje našemu vnitřnímu klidu. 

Je to jeho způsob jednání.
Jeho úroveň vědomí.
Jeho osobnost.

Nemusí se nám to líbit.
Nemusíme to schvalovat.

Ale můžeme si všimnout jedné věci.

To, co dělá druhý, ovlivňuje jeho.
To, jak na to reagujeme, ovlivňuje nás.

Je možné přijmout fakt, že někdo lže,
a přesto si uchovat klid.

Neznamená to být naivní.
Neznamená to tolerovat všechno.
Znamená to nenechat si vzít vlastní prožitek.

Často reagujeme hněvem, odsuzováním nebo potřebou druhého „usvědčit“.
Ale tím jen předáváme energii situaci, kterou stejně nemůžeme řídit.

Možná nejde o to změnit druhého.
Možná jde o to, co v sobě krmíme.

Když budeme krmit vztek, poroste.
Když budeme krmit klid, poroste také.

To, co si necháme vstoupit do svého nitra, je naše volba.

Někdo může lhát.
Ale jen my rozhodujeme, jestli nám to vezme klid...