Čekáme na další jméno, které nás zbaví strachu

Jednou za čas se ve společenském prostoru objeví nové neokoukané JMÉNO.
Je úplně jedno, jaké je to JMÉNO.
Je to jen JMÉNO…
Když to nebude Klaus, přijde Zeman, Babiš, Turek, Putin, Trump, Macinka…
Přichází jeden za druhým, někdy společně ruku v ruce, jindy kráčí proti sobě… 👥

Lidé je sledují S NAPĚTÍM 👀, s čím zase přijdou…
A pak to přijde… Nevěříme svým uším a očím.
Myslí to vážně? Opravdu skrz své ego nevidí, jak se chovají?
Emoce bublají… V lidech to vře… 🌋

Ve skutečnosti nejde o JMÉNA.
Ani o to, co říkají…
Jde o náš vlastní STRACH.
Tato jména jej umí jen dokonale PROBUDIT ⚡.

Ten strach v sobě máme už OD DĚTSTVÍ.
Je to pořád ten samý strach, když jsme se jako děti bály, že „BUDE ZLE“…
Kdykoliv mohla přijít nějaká AUTORITA (rodič, učitel…) a něco si našla…
Zase bylo zle…
Bojíme se, co to bude příště… 😔

Chceme být milováni a místo toho jsme neustále posuzováni, kritizováni a trestáni…
Nebo se toho bojíme.
Cítíme se malí a bezmocní.
Máme strach… 🤍

Kdykoliv v nás někdo vyvolá PODRÁŽDĚNOU REAKCI, dotkl se našeho strachu…
Dokonale převlečeného a maskovaného strachu.
Nejraději bychom jej nezažívali.
Děláme vše proto, abychom se mu vyhnuli…
Není totiž úplně příjemné jej zažívat… 😣

Jenže je to energie, která je naší součástí…
Máme ji v sobě…
Je dokonale ukrytá v našem vlastním stínu 🌑
a občas na ni někdo posvítí.
Občas nám někdo připomene, že ji v sobě máme…
A my máme na vybranou…

1) Buď si všimneme, že to je NÁŠ VLASTNÍ STRACH a přijmeme jej…
Nebudeme z něj nikoho obviňovat a UVĚDOMÍME SI, že je náš.
Malé ustrašené děcko v nás dostane konečně lásku, po které tak zoufale volalo… 🤍
Pochopilo, že si ji musí dát samo.
Raději dát lásku samo sobě,
než obviňovat druhé, že mu ji nedávají…
Nastává ohromná úleva a osvobození ✨.

2) Nebo uvěříme tomu, co nám ten strach nakuká.
Chová se totiž jak malý rošťák, který za nic nemůže…
Lump, který ukáže prstem 👉: „Já nic, to on může za to, jak se cítíš!“
Je to snadné řešení… Ukázat prstem…
My se cítíme jako OBĚŤ a uleví se nám, když si najdeme VINÍKA našich pocitů…
Pro člověka ovládaného nízkými emocemi
je to nejkratší cesta, jak si od vlastního strachu ULEVIT.
Ukázat prstem ven…
Třeba na nějaké to POLITICKÉ JMÉNO 🏛️.

Politik probudí náš strach, my tu osobu zahrneme
HNĚVEM či NENÁVISTÍ (různé formy strachu)
a cítíme se lépe… 😡
Náš strach ale odchází jako vítěz.
Je přikrmen a my to netušíme.
Vrací se do stínu a počká si…
Až bude mít hlad, znovu se připomene.
A když nebude poblíž politik,
odnese to partner, kolega z práce nebo třeba děti…

Dokud tuto hru se strachem nepochopíme,
budeme od politiků OČEKÁVAT,
že to oni nás zbaví NAŠEHO STRACHU…
Budeme následovat ty, kteří nás dokážou oblbnout svými sliby…
Sliby, že nás zbaví strachu… 🎭