Nepodceňujte sílu slov, které vám běhají hlavou

Každé slovo má svou energii, svou vibraci. Totéž můžeme říct o nás samotných. Proto má někdo problém mluvit o lásce, zato vulgarity mu jdou z pusy samy a snadno. Proto je někdo samý vztek a stížnosti, zatímco jiný se rozplývá nad krásami života. Naše slova odráží naše naladění.

Kdo si sílu slov uvědomuje, velmi pečlivě váží, jaká slova vypustí z úst. Dokonce velmi důkladně dbá na to, jaká slova používá i při "obyčejném" přemýšlení, které nikdo jiný neslyší. Je si totiž vědom síly slov a energie, kterou nesou.

Každý máme se slovy spousty zkušeností a víme, že třeba kritika či nadávky rozezní v našem těle úplně jiné emoce, než když nám někdo vyjadřuje pochvalu, porozumění či dokonce lásku. Negativní slova spojená s negativními emocemi nás stahují vibračně dolů, zatímco ta pozitivní nás pozvedají nahoru.

Čím více energie té či oné partě slov věnujeme, tím více mají schopnost posouvat náš život nahoru nebo dolů. 

Zatímco u některých slov je naprosto zjevné, kde se na té "energetické škále" nacházejí, jiná slovíčka jsou poněkud záludnější. Nemyslím teď protichůdné výrazy jako "hrozně tě miluju", "strašně dobře", "šíleně pěkná" apod. Záludné je také obyčejné "chci", "přeji si" nebo třeba "kdyby". 

Na první pohled to působí nevinně, přát si to nejlepší nebo chtít pro sebe něco krásného. Co je na tom? Myslíme přeci na něco krásného, tudíž je to spojeno s pozitivní energií, pozitivní emocí a vzrůstající vibrací, ne? 

Ne vždy!

Samo slovo může vyjadřovat sice radost, hojnost či něco podobně prospěšného, ale to ještě neznamená, že my sami tomu nedáváme NEGATIVNÍ POCIT. Myslíme na něco krásného, ale uvnitř často cítíme nedostatek, že to nemáme. Cítíme nejistotu, obavy, nespokojenoc, bezmoc, závist nebo třeba křivdu. Čím více si budeme všímat, co se odehrává v našem EMOČNÍM TĚLE, tím lepší pocit ze života můžeme zažívat...