Milujete, nebo jen potřebujete být milováni?

Máte se rádi?

Na kolik procent?

30, 40, 50 nebo snad víc?

 

Přiznejme si, že o sobě máte nemálo pochybností.

Spoustu věcí ve svém životě byste chtěli změnit.

Někde uvnitř vnímáte, že váš život má větší potenciál.

Chtěli byste víc.

 

Představa, že byste mohli svůj život milovat na 100 %, se jeví jako utopie.

Jenže najednou se stane něco, co vám život obrátí vzhůru nohama.

 

Říkáme tomu "láska".

 

Objeví se někdo, kdo vám vyjádří svou náklonnost.
Vám se líbí a vy se líbíte jemu.
Vaše energie vystřelí nahoru.

Cítíte se milováni jako nikdy před tím.

Žasnete, co se to s vámi děje.

Máte pocit, že zažíváte největší lásku na světě.

Že to snad ani není možný...

 

A teď vás asi zklamu.

Není to láska.

 

Jenom vám někdo přišel ukázat, co můžete cítit,
když budete milovat na 100 %.

Život vám nechá ochutnat váš vlastní potenciál.

Tohle umí vaše tělo.
Takovéto pocity v něm můžete zažívat.

 

Jenže je to zároveň past.
Snadno totiž můžete podlehnout strachu, že to jednoho dne skončí.
Že o ten pocit zase přijdete a klesnete zpátky nebo ještě níž.
A tak věříte své představě, že druhého milujete.

Ve skutečnosti se bojíte, že o něj přijdete.

Že přijdete o ten pocit, který vám do života přinesl.

 

Přiznejte si to…

Nemáte jej rádi proto, jaký je to člověk.

Máte jej rádi proto, že plní zásadní PODMÍNKU - on miluje vás.

 

Pravá láska nemusí být opětována.

Můžete přeci milovat kohokoliv a cokoliv.

Nic vám v tom nebrání.

 

Jakmile se vám něco líbí, klidně to milujte…

Copak potřebujete, aby to vyjadřovalo lásku i směrem k vám?

O tom přeci láska není, že?

 

Jakmile potřebujeme být milováni, už to není láska.
Už je to POTŘEBA.

Partner pak plní naši potřebu, tedy prázdnotu…

 

Potřeba je pocit prázdnoty.

Láska je pocit naplnění.

Čím víc druhého potřebujete, tím méně je tam lásky.

Tím více prostoru pro strach.

Strach, že ten druhý jednoho dne odejde a ten skvělý pocit si vezme s sebou.

Hodně lidí si tak myslí, že milují.
Ve skutečnosti se bojí.

 

Ale není nad čím zoufat.

Naopak.

Už víme, že lásku můžeme cítit vždy.

Nejen tehdy, když ji někdo opětuje.

 

Můžeme milovat a budeme se cítit skvěle.

Můžeme milovat sebe i se svými "nedostatky".

Můžeme milovat druhé lidi i s jejich "chybami".

Můžeme milovat vše, co nám přijde do života.

 

Nejde to lusknutím prstu, ale jde to.

Není to úlevný pocit?

Nemusí nás někdo milovat, abychom vnímali život s větší láskou.

 

V tu chvíli nemáme vztah jako potřebu.

V tu chvíli nemáme z partnerství strach.
Nebojíme se, že o ten pocit přijdeme.

O ten se totiž můžeme připravit jen my sami…