Jak milovat a nebýt přitom závislý na lásce druhého člověka?

Koho tedy zajímá - jak pěstovat lásku v sobě a nebýt tak závislý na lásce partnera - tak pro Vás je tento text. Pokud to cítíte jinak, napište, jak to cítíte Vy! Dopředu opět avizuji, že tento text není pro každého. Ego bude kopat!

Kdybychom přijali jako fakt, že se život odehrává IDEÁLNÍM ZPŮSOBEM, pak nemáme problém!
Vše je ideální a není co řešit… Jsme pak v totální lásce ke všemu, co život přináší!

Tady bych mohl skončit… To je v podstatě celý princip :D
Když přijmeme, že vše má svůj dobrý důvod a děje se to ideálním způsobem, nemáme problém ani s druhými lidmi.
Chápeme, že se nemohou projevit jinak, než jak se projevují. 
Projevují se ideálně. Je to život. Tak to zkrátka je. Jsou to oni. Chtít je měnit? Vylepšovat?
Pokud se někomu nelíbí, co život přináší nebo jak se třeba druzí lidé chovají, pak je to jen na základě ega!
Je to jen reakce našich prográmků, jimž jsme uvěřili. S nimiž se ztotožňujeme. 

Nic není ani dobré ani špatné, prostě to je. 
Je to takové, jaké to je. Není třeba to soudit!
Není třeba srovnávat modrou s fialovou a hádat se, která je lepší.
Každá je jiná, každá je svá. 
Každý projev života je originál. Stačí to přijmout a je po starostech…

Lidské ego je expert na hru na DOBRO A ZLO (potažmo na VINÍKY A OBĚTI), takže pořád vytváří nějaké soudy, srovnávání, kritiku, přání, touhy apod. Někdo se nějak zachová, my to označíme za "špatné" a cítíme se (díky našemu vlastnímu názoru) jako "oběť" (jeho chování). Vnímáme jej tedy jako "viníka" toho, jak my se cítíme… 
Náš vlastní názor omezil naše vnímání života jako něčeho fantastického.
Někdo něco řekne a my se cítíme dole… 
Tím jsme ohromně zranitelní, pokud to dopustíme.

Pokud tedy chceme žít v lásce (a vnitřně ji cítit), pak je třeba brát život takový, jaký je. 
Vnímat, že vše je ideální (pro život). 
Vnímat, že vše je dobré (pro život).
Naše ego vytáhne své argumenty, proč právě pro něj to vůbec ideální není. 
Můžeme prožívat své argumenty, nebo přijímat život takový, jaký je.
Tedy BEZ NEGATIVNÍCH EMOCÍ.

O tom je přesně láska… Láska je stav bez negativních emocí.
Není to o splnění našich podmínek, za nichž něco nebo někoho milujeme… (Tím jen krmíme ego a jeho prográmky.)
Pokud s námi něco nesouzní, stačí to nechat být…
Neodmítat to, nekritizovat, nevylepšovat, neřešit…
Dává to smysl?