Zaujalo mne

Hudební texty ze sebe můžete mačkat na sílu, nebo naopak přes sebe nechat doslova proudit "tvůrčí energii" a pak sami žasnout, co jste vytvořili.

Médii proběhla zpráva, že studenti sedlčanského gymnázia navštívili Ruský dům v Praze. Informace vyvolala obrovské množství reakcí, mnohé velmi emotivní až nenávistné.

Příběh můžeme vnímat jako milou romantickou komedii, ale zrovna tak si u něj můžeme dobře uvědomit, jak pracuje NAŠE EGO. Tomášova vnitřní samomluva totiž filmem provází a divák tak má možnost nahlédnout mu při prožívaných situacích "do hlavy". 

Mnoho lidí se pohoršuje nad novými plastovými lahvemi s neoddělitelnými víčky. Diskutují nad tím, jak evropští úředníci řeší nesmysly, místo aby řešili skutečně podstatná témata.

Není už to nápadné, že tu někdo neustále rozdělává jakési "ohně", které pak mnoho lidí pálí?

Vědce překvapilo nové zjištění. Objevili, že na dně oceánu vzniká kyslík! S tím dosavadní "učebnicové" teorie nikdy nepočítaly a nabourává to "naše" představy o vzniku života na naší planetě.

Možná se nad nadpisem tohoto článku pozastavujete a říkáte si, co je to za blbost, vždyť je to přesně obráceně. Ano, takto média fungovala a čím drsnější zprávy lidem prezentovala, tím větší sledovanost měla...

Česká televize odkládá premiéru seriálu, kde se střílí ve škole... Jinými slovy, "díky" čerstvé události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy někomu v televizi konečně došlo, jak jsou podobné seriály "společensky neprospěšné".

Nejsem úplně příznivcem divadelních nebo filmových recenzí. Paradoxně toho totiž neřeknou ani tak moc o díle samotném, jako o autorovi recenze.

Může mi prosím někdo vysvětlit, v čem spočívá kouzlo těch několika relativně málo českých filmů, které jsou diváci ochotni sledovat znovu a znovu jednou dvakrát ročně desítky let?