Rubrika: Studentské časy

Konečně škola, která mě bavila a která mi šla

Poté, co jsem se prokousal gymplem a následně narazil na zeď zvanou Vyšší odborná škola informačních služeb, jsem byl v roce 1999 přijat na Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze. Poprvé v životě jsem ke škole přistupoval tak, že ji dělat chci, že mi něco dá a že jsem konečně našel to pravé pro můj…
více zde

Pomaturitní facky, kterými mne život vrátil zpátky na zem

V sobotu po maturitě jsem slavil absolvování zkoušky z dospělosti na mé oblíbené diskotéce v Přestavlkách u Sedlce-Prčice. V neděli ráno jel na fotbal. Hrál jsem za počepický dorost. Už mi bylo půl roku osmnáct let, takže už jsem řídil. (Tento článek zakončuje sérii vzpomínek na mé maturitní časy, které jsem popsal v těchto příspěvcích: Tápající…
více zde

O mé budoucnosti rozhodla seminárka

Pokud jsem na gymnáziu dělal veškeré úkoly s nechutí, pak seminární práci z dějepisu jsem dělal naopak s nadšením. Není divu, když student pátrá mezi lidmi, které osobně zná, a hledá stopy příběhu, v němž se střílelo... Ale sama seminárka by dost možná zapadla v mém životní příběhu, nebýt kantora Jiřího Páva, kterého mi (jak…
více zde